V pátek 12.9. 2008 jsme kázali a sdíleli evangelium, svědectví a Boží slovo v Mýtě. Mýto je malé městečko u Rokycan. Na rozdíl od Holoubkova má dokonce kostely 2. Jeden na náměstí a jeden u hřbitova. V kostele na náměstí jsme se krátce účastnili bohoslužby v srpnovou sobotu, když jsme byli v Mýtě vyvěšovat plakáty s pozvánkou na evangelizaci.
Jako u většiny evangelizací, písně a slovo přitáhly nejprve mládež a děti. Sesedli se v autobusové zastávce pokřikovali i poslouchali, někteří popíjeli pivo a demonstrativně kouřili. Tentokrát na evangelizaci přijel hojný počet křesťanů z JB Dobřív. Také se k nám přidal bratr Zdeněk, který v Mýtě bydlí. Takže jsme rozdávali letáčky, mluvili s lidmi a naše početná skupina se nedala přehlédnout. Zbyněk šel za jedním chlapcem a dívkou, kteří se zájmem poslouchali opodál. Dívka chtěla přijmout Ježíše a tak se se Zbyňkem modlila. Mládež se bavila nahlas a očividně se jim líbilo, že se něco děje. A dělo se. Danielka, která z nás byla věkově mládeži a dětem nejblíž, sebrala odvahu a do megafonu svědčila o svém životě s Ježíšem. Děti se ztišili a poslouchali. Dali jsme výzvu, na kterou nereagovali. Začali jsme balit a ještě jsme šli mezi děti rozdat letáčky a materiály. Já chci! Já chci! Já taky ! ozývalo se ze všech stran. A byli jsme mezi nimi. Sourozenci přišli a začali s nimi mluvit osobně. Pak přišla další výzva. Budeme se modlit za ty kteří, opravdu chtějí, aby se jich Bůh dotknul a dal se jim poznat. Budu se modlit a Bůh se vás dotkne, řekl Zbyněk. Kdo to chcete? Zvedla se jedna ruka pak další . já taky, já taky. Nakonec se s nimi nemodlil jen Zbyněk, ale modlila se Danielka a děti a mládež přijímali Pána Ježíše. 7 dětí a mladých lidí ve věku 12 až 16 let. Pak jsme si společně s nimi zazpívali nové stvoření jsem dnes já. Danielka si od některých z nich vzala telefon, že jim dá vědět až bude mládež v církvi pořádat nějaké akce. Zeptali jsme se jich kde se v pátek podvečer schází nejvíc lidí. Doporučili nám nedalekou místní resturaci. Domluvili jsme se, že půjdou s námi. Ne do resturace, ale před ní hrát a zpívat. Mládež nadšeně vyrazila a my za ní. Byli jsme jako průvod, děti na kolech i pěšky, vzali nás místními zkratkami a moc jsme si to užívali. V resturaci bylo posezení i venku a za restaurací zelená zahrada s kolotočem pro děti. S laskavým svolením obsluhy jsme mohli hrát a zpívat na zahradě. Zbyněk to nevydržel a velmi emotivně kázal hostům. Pak jsme rozdali letáčky a uvnitř restaurace jsme měli jeden opravdu hezký rozhovor s 5 muži.
Ještě jsme se zastavili v ulici před domem s křížem na střeše (viz.foto) a kázali a svědčili o uzdravení.
V pátek večer se většina mládeže z Jednoty Bratrské sešla na faře a akčně se rozhodli, že v díle s mládeží v Mýtě budou pokračovat. O podrobnostech budeme informovat později.
V sobotu byla zima, zima, zima a foukal ostrý, studený vítr. Všechny nás to trochu překvapilo, hlavně sestry se choulily. Lidí na náměstí moc nebylo. Samou zimou se mi vůbec nechtělo zpívat a hrát, ale zpívali jsme a kázali. Přijel bratr Vlasta z Plzně, který se sám rozhodl celou akci zdokumentovat na dvd kameru. Náš kamarád Vlasta je nádherným svědectvím. Kdysi se vlivem okolností ocitl na ulici mezi bezdomovci a v té době chodil o berlích. Takto jsme se s ním setkali při naší práci v ulicích. Lékaři mu předpovídali, že do budoucna asi nebude chodit vůbec. Vlasta svůj život vydal Ježíši. Bůh ho nádherně uzdravil, takže mohl berle odhodit. Pak ještě několikrát zažil Boží uzdravení. S Božím požehnáním Vlastík má dnes dobré a prosperující zaměstnání, a čas od času slouží v jedné charitativní organizaci, kde svědčí o Ježíši a sdílí své svědectví a lidé přijímají Ježíše.
Také jsme se setkali s bratrem Danielem, který v Mýtě bydlí a ten nám doporučil, že lidé se schází na hřbitově. Vydali jsme se tedy na hřbitov. Procházka to byla krásná, ale většina lidí asi připravovala sobotní oběd, takže tam bylo sotva pár jednotlivců, kteří když nás slyšeli kázat se moc nezdrželi. Kázat před hřbitovem by bylo dobré až v sobotu odpoledne.
svědectví zúčastněných si poslechněte v rubrice mp3 svědectví
Mýto je město, kde jsou hmatatelně znát modlitby těch, kteří tam byli před námi.
Mýto je město, které zbělalo ke žni.